Francesca se se svým mužem, profesionálním diplomatem, ze slunného Nice
odstěhovala do Prahy a stala se tak ženou expatriota, což považuje svým
způsobem za diagnózu. Krásné, ale ponuré město ji děsí, zdejší řeči
nerozumí a navíc záhy zjistí, že si tu její muž našel milenku. A tak se
francouzská středoškolská profesorka v českém hlavním městě vydává na
pomalou cestu emancipace: začíná vyučovat francouzštinu, poznává
prostředí i lidi, nechává se okouzlit svým šarmantním, tajuplným
studentem a chtě nechtě se zaplétá do příběhu s lehkou příchutí
politického thrilleru. Praha se dá bez nadsázky označit za jednu z
hlavních hrdinek románu. Pro českého čtenáře její román obnáší jednu
mimořádně zajímavou rovinu navíc: je mu totiž umožněno sledovat, jak se
typická francouzská levicová intelektuálka střetává s prostředím, kde se
na cokoliv levicového pohlíží s nevraživostí, a jak vnímá pro ni
poněkud nepochopitelnou postkomunistickou mentalitu.
