pondělí 28. července 2014

Divadlo ABC - Drž mě pevně, miluj mě zlehka

Děj se odehrává v americké tančírně tanga, kde se setkávají lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace... To, co je důležité venku, zde není podstatné... Jde tu totiž o jediné - o tanec. Argentinské tango - krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, vášeň, slunce, temperament... anebo také obyčejní lidé, jak ve své knize říká Robert Fulghum: „Poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby - obyčejná touha tancovat." Tango zde totiž není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem - otevřením dveří v pokoji života.

Touto inscenací bychom rádi navázali na dramaturgickou linku takzvaných muzikálů pro činoherce. Autorem divadelní adaptace je Miroslav Hanuš, který v Divadle ABC režíroval například Šakalí léta či hru Pan Kaplan má třídu rád. Také v této inscenaci počítá s živou kapelou, tancem a celou řadou písní, takže příznivci hudebního divadla si jistě přijdou na své.
To jsme jednou takhle s kamarádkou skončily na skleničce v Limonádovém Joe a jak někdo z vás možná ví, pravidelně se tam tančívá argentinské tango. My to nevěděly, ale protože se nám oběma tanec líbí, řekly jsme si, že se usadíme pohodlně u stolečku a budeme zpovzdálí obdivovat tenhle nádherný tanec. Když tu k nám ale přistoupil jeden milý pán, kamarádka totiž udělala tu zásadní chybu, že se na něj usmála, a milou kamarádku vyzval k tanci. Kamarádka začala máchat rukama v obranném gestu, jako že teda rozhodně ne, že to neumí! Milý pán se ještě chvíli snažil, ale kamarádku nezlomil. Tu se k nám přitočil jiný člověk a s úsměvem nám doporučil hru Drž mě pevně miluj mě zlehka, kde prý na vlastní oči uvidíme, že se nemáme čeho bát:)
A po tomto zdlouhavém začátku se dostávám k jádru věci, tedy k samotné hře. Samozřejmě, že jsem o ní už slyšela, jednak proto, že se v ní tančí zmiňované tango, jednak proto, že předlohou k této hře byla kniha Roberta Fulghuma.
K samotné hře. Příliš děje nebo snad složitou zápletku od toho nečekejte. Tato hra je o tanci především, o tom, jak důležité je začít, jak se přenést přes počáteční rozpaky a stud, a jak si tanec vychutnat, ať jste v jakémkoli věku, ať jste naprostí začátečníci či pokročilí. Ano, mnohdy se zasmějete, protože když to někomu nejde...holt škodolibost je škodolibost:) Na konci si budete říkat, jak je to tango nádherné a vlastně jednoduché, protože ho všichni tančí s takovou bravurou, až vás to samotné nadnáší a schody si prostě jen tak vyhopkáte, jako kdybyste dostali novou chuť do života. A hlavně budete mít chuť si tango vážně zatančit!!! A o to jde především. Moc pěkná hra!

Žádné komentáře:

Okomentovat