Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní
myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti,
které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult
vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry
nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas
Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře
uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která
by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže
je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je
krutá.
Můj Bože!!! Okamžitě si tu knížku běžte koupit, půjčit, ukrást... no dobře, tak nepřehánějme, prostě si ji legálně sežeňte, protože tahle knížka je vážně výborná. Trošku jsem předběhla veškeré své mozkové pochody a to, co nejspíš mělo být na konci, se objevilo na začátku, ale věřte mi, že Mycelium jen tak pro nic za nic nevyhrálo cenu od Akademie science fiction, fantasy a hororu za rok 2013 za nejlepší SF.
OK, zpět k obsahu.
Nedá se říct, že jsem zrovna skalní fanoušek SF, hejblátka a udělátka a všechny další vymoženosti z budoucnosti nechápu a celkem často se toho v knize bojím. Ano, i tady bylo něco podobného, prvních pár stránek jsem se orosila a říkala si: "Pane Bože, co to jako má být?!" No ano, vážení přátelé, je to tak, ale nenechte se odradit a pokračujte, budiž vám odměnou úžasný příběh Lucase Hildebrandta, snad nadčlověka, nejspíš boha a superhrdiny, s IQ 200, nebo tak zhruba si ho asi představuji já (a ne, vůbec jím nejsem poblázněná!!!). Jeho smysl pro cynismus a ironii prostě budete zbožňovat!
Naproti tomu Pinkertýnka, Lucasova dávná kamarádka (věčně zamilovaná do Lucase), tak jak tahle osoba mohla v té době přežít, to vážně nechápu. Ano, jako absolutní protipól k Lucasovi funguje velmi dobře, tomu tedy říkám konstrast. V životě jsem nezaujala tak negativní postoj k nějaké literární postavě, ale pane Bože ta mě tedy štvala tak, že jsem to musela zmínit:)
Další rovinu příběhu tvoří Lucasův vztah s otcem v době jeho dospívání, tohle období Lucase poznamenalo a udělalo z něho to, čím je dnes. V tuhle chvíli přišla ona skutečná dávka emocí. Ale na tento případ by se přesně hodila replika Všechno zlé je k něčemu dobré.
Hlavní dějová linka se však utváří kolem civilizace Össeanů, která hýří technologiemi, o kterých se může "obyčejným" lidem tak možná zdát. Soužití dvou naprosto odlišných civilizací s sebou přináší neustálé problémy a to hlavně díky fanatické össeanské církvy. Tato civlizace ovšem není tak mírumilovná a málokomu dochází, jaké nebezpečí pozemšťanům hrozí, samozřejmě až na Lucase Hildebrandta:)
Má to šťávu, má to spád, je to nový svět, úžasně promyšlený, je tam špetka lásky, je tam velká dávka emocí, má to prostě všechno, co od takové knížky očekávám. A hlavně jsem strašně šťastná, že tato kniha pochází z pera české autorky Vilmy Kadlečkové, tudíž můžu zase jednou být hrdá na svou vlast:) A vážně už se nemůžu dočkat, až se začtu do dalšího dílu.
Tudíž za mě rozhodně palec hore!
Žádné komentáře:
Okomentovat